Dýchání je něco naprosto přirozené, tak přirozené, že pokud se nad tímto procesem zamyslíme, přijde nám naopak naprosto nesmyslný. A přitom jde o něco velmi složitého. Dýchání není samo sebou a než se poprvé nadechneme, musí se na to připravit mnoho našich orgánů. Ještě u matky v děloze je dýchání omezeno. Kyslík se k dítěti dostane z mateřské krve přes placentu a pupeční šňůru. Podle toho, že není potřeba, aby plícemi protékala krev, je k tomu během intrauterinního vývoje uzpůsobena i cévní soustava. V těle dítěte se tak vytváří speciální spojky, cévy, které se po porodu ztrácí.
Hned po porodu začne na základě změny teploty a dalších stresových vlivů fungovat dýchací centrum v mozku. Takto se stane, že se dítě poprvé nadechne. Plíce jsou ale zatím stále smrsknuté a první nádech je tak velmi složitý. Od tohoto momentu se už nikdy plíce takto kompletně nevyprázdní. Vždy, i na konci hlubokého výdechu, zde zůstane malé množství vzduchu, aby nový nádech už nebyl tak složitý jako ten úplně první. Takto se plíce dítěte rozepnou, což povede ke změně tlaku v cévním řečišti. Na základě toho a pomocí dalších látek, které se v těle začnou uvolňovat, dojde k výše zmíněnému uzavření cévních spojek.
Při každém nádechu do plic dostaneme určité množství vzduchu, z něj pak přes speciální membránu mezi plícemi a krví projde kyslík a naváže se na červené krvinky. Ty fungují jako transportéry pro kyslík do vzdálených tkání. Takto se ale mohou vstřebávat i další látky. Proto je možné k celkové anestezii využít inhalační směsi nebo přijímat do svého organismu drogy. Ty ovšem musí být dostatečně čisté, abychom na sobě jejich účinek pocítili. Nejlepší tabák do vodní dýmky je složité najít, ale pokud si s hledáním dáte práci, jistě jej na trhu naleznete. Jen kvalitní tabák zajistí ten správný zážitek z kouření.